Horoskopy

                         Moderní horoskop

Horoskop je astrologická tabulka nebo diagram (obrazec) zachycující postavení nebeských těles pro daný okamžik a konkrétní místo na Zemi. Původ slova je odvozovonán z řeckého horoskopos (= znamení času).

Historie

Babylónští kněží-astrologové jsou považováni za první, kdo rozdělili roční pouť Slunce zvěrokruhem mezi dvanáct souhvězdí, či spíše astrologická znamení po 30°. Je jim připisováno také sestavení prvních horoskopů. Nejstarší dochovaný horoskop je diagram z r. 410 př. Kr. Jedná se o horoskop syna babylónského panovníka Šuma Usa, který se narodil 29. dubna 410 př. Kr.

Kolem roku 200 př. Kr. se v helénské astrologii náhle prosadil nový systém tvorby horoskopů, který významným způsobem rozšířil původní systém babylónský. Nový systém se objevil náhle a ustálil se během půl století, což vede k závěrům, že byl pravděpodobně dílem jedince (za něhož lze považovat legendárního Herma Trismegista) či neznámé malé astrologické školy. Tento systém ustálil sestavování horoskopů prakticky v podobě, jaká se dochovala dodnes (zavedla systém domů, aspekty, používala sedm klasických astrologických planet apod.), i když v pozdější arabské a západní astrologické tradici doznal výrazných modifikací.

Prvky horoskopu

V západní astrologické tradici se pro sestavení horoskopu počítá s různými prvky:

• astrologické planety
• Zvěrokruh
• astrologické domy
• ascendent a descendent
• aspekty (vzájemné úhly mezi prvky)
• medium coeli a imum coeli
• stálice (fixní hvězdy)
• asteroidy
• citlivé (tzv. Arabské) body
• další astrologické body (lunární uzly, Černá Luna apod.)